|
| |
|
|
Interpretation of Bertolt Brecht's "Mother Courage and her children": Text analysis and interpretation
STRŽÍNKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se věnuje protiválečnému dílu "Matka Kuráž a její děti kronika z třicetileté války" od německého autora Bertolda Brechta, historicko-politickému pozadí v době vzniku této divadelní hry a literárnímu životu autora v exilu. Hlavní část práce je zaměřena na vlivy epického divadla a jeho prvků na vývoji hlavních postav, Matky Kuráže, Eilifa, Švejcara a Kattrin. Vedle charakterových vlastností a postoje k válce těchto postav je rozebrána i jazyková stránka. Cílem je interpretovat myšlenkovou podstatu divadelní hry a autorův záměr pro její napsání. V práci je na příkladu uvedené divadelní hry vysvětlen pojem epické divadlo a jeho znaky a autorův umělecký koncept tohoto divadelního žánru.
|
|
| |
|
|
Poetika vybraných her Ronalda Schimmelpfenniga uvedených na českých scénách v kontextu současného německojazyčného divadla
Celárková, Michaela ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tato diplomová práce představuje tvorbu současného německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga v širších souvislostech. V hlavní kapitole práce se autorka soustředí na rozbor pěti divadelních her Rolanda Schimmelpfenniga, které byly inscenovány i na českých divadelních scénách. Zdůrazněny byly ty prvky dramatické struktury, s nimiž Schimmelpfennig pracuje ozvláštňujícím způsobem: epizace textů, nerealistická práce s dramatickým časem, prvky magického realismu a další. Autorka se v diplomové práci zabývá dále obecnou charakteristikou současného německojazyčného divadla z tematického i formálního hlediska. Významná část práce je věnována zařazení díla Rolanda Schimmelpfenniga do historického a teoretického kontextu současného německojazyčného dramatu. Jednou z důležitých studií se pro tuto diplomovou práci stala publikace s názvem Die Rückkehr der Helden německého autora Nikolause Freie, která polemizuje se studií Postdramatické divadlo Hanse Thiese Lehmanna v názorech na vývoj divadla a dramatu v posledních letech. Nikolaus Frei se zabývá otázkou životnosti/neživotnosti dramatu a s využitím vybraných ukázek z konkrétních dramatických textů současných autorů dokazuje možnou kontinuitu miméze, realistického jednání a konfliktů na jevišti až do jednadvacátého století. Závěrem lze říci, že pro...
|
|
|
Divadlo a politika: Výmarská republika 1927-1933
Rudý, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na avantgardní divadelní scénu německé Výmarské republiky, jmenovitě na režiséra Erwina Piscatora a dramatika Bertolda Brechta, stejně jako na charakteristiku politických a společenských podmínek Výmarské republiky. Myšlenkové těžiště pak leží v otázkách vzájemného vztahu divadla a politiky. Časově je práce vymezena lety 1927 - 1933, nicméně k úplnému zasazení obou divadelníků do kontextu Výmarské republiky jsou rozebírány i širší souvislosti poválečného Německa. Práce se dělí na tři části. První z nich se věnuje kulturnímu, politickému a společenskému prostředí Výmarské republiky, důraz je kladen na otázky cenzury, kulturní politiky a politického prostředí Výmarské republiky. V druhé části je rozebrán Erwin Piscator, principy jeho práce a jeho konkrétní působení mezi lety 1927 - 1933, stejně jako přijetí, kterého se mu dostalo. Podobně je třetí část věnována Bertoldu Brechtovi, vedle principů jeho dramatické práce, jsou rozebrána dvě dramata, napsaná mezi lety 1927 - 1933 a reakce, které Brechtova práce vyvolávala. Vztah divadla a politiky, šíře pak umění a politiky, je jednak nahlížen z pohledu Výmarské republiky, její kulturní a cenzurní politiky, v druhé řadě pak z pohledu obou divadelníků, kteří svým uměleckým působením nepochybně sledovali jisté politické cíle.
|
host ::
RSS.